A: Houby – Chytridiomycety, Zygomycety

ü

Oddělení: Chytridiomycety - Chytridiomycota

· Jsou primárně považovány za vodní organismy, jsou ale i v půdě

· Někteří zástupci mohou žít i anaerobně

· Celkem cca 120 rodů

· Chytridiomycety mohou mít několik typů stélek, ty nejprimitivnější jsou jen váčkovitá sporangia bez přídatných orgánů, u jiných skupin se však přidávají různě složité rhizoidy. Nejsložitějším typem jsou druhy s tzv. cenocytickým myceliem, které připomíná podhoubí hub. Buňky jsou obvykle mnohojaderné. Buněčná stěna typická pro chytridiomycety je chitin, beta-1,3-glukan a beta-1,6-glukan; celulóza údajně u jednoho zástupce.

· Množí se nepohlavně produkcí spor v rozmanitých sporangiích, ale bylo u nich nalezeno i mnoho druhů pohlavního rozmnožování. Zoospory se totiž mohou za určitých podmínek chovat jako gamety a fúzovat spolu za vzniku nového jedince. Jindy jsou však gamety již plně odlišené na základě velikosti či barvy; nejvyšším stupněm vývoje je zřejmě oogamie, kdy samičí gameta (oosféra) zůstává na svém místě v gametangiu a je oplodněna pohyblivými samčími gametami.

výtrusy (gamety) – zoospory – jsou pohyblivé (obsahují 1 bičík)

· žijí buď saprofyticky nebo paraziticky (ve sladké vodě nebo v půdě)

zástupci: Rakovinec bramborový (napadá lilkovité rostl. – nádory na hlízách)

Třída: Houby spájivé – Zygomycetes

Houby spájivé nebo také zygomycety (Zygomycota) jsou jedním z oddělení hub, jejíž zástupci jsou velmi dobře známí jako plísně. Živí se saprofyticky i paraziticky a jsou složkou půdní mikroflóry. Podílejí se významně na rozkladu organické hmoty.

· Zygomycety tvoří trubicovité mnohojaderné větvené podhoubí, ve stáří nepravidelně přehrádkované. Hlavní složkou buněčné stěny je glukan.

· saprofyté, bohatě rozvětvené nepřehrádkované (mnohojaderné) podhoubí

· Zygomycety střídají pohlavní a nepohlavní rozmnožování. V jeho průběhu splývají dvě pohlavní vlákna různého "pohlaví", vzniká zygota a z té potom klíčí sporangiofor, který nese výtrusnice a výtrusy.

· pohlavně se rozmnožují spájením (zygogamie) = tvoří zygospory

· nepohlavně se rozmnožují pomocí sporangiofor

· účastní se mykorhizy, někdy mohou parazitovat

· Tři třídy:

o trichomycety - (Trichomycetes)

o zygomycety - (Zygomycetes)

o mikrosporidie (Microsporidia) - nová třída, dříve považovaná za prvoky nebo patřící do hypotetické skupiny archezoa

K nejznámějším zygomycetám patří:

· Kropidlovec černavý (Rhizopus stolonifer var. stolonifer) - rozkládá substráty bohaté na sacharidy, tvoří husté šedé povlaky, např. na špatně uskladněném chlebu (šedé povlaky na potravinách)

· Plíseň hlavičková (Mucor mucedo) - jeden z nejznámějších druhů, tvoří bělavé povlaky, tvoří se např. na marmeládě, vlhkém chlebu, atp.

17. b: Vegetetivní a generativní orgány rostlin

ü

Дата добавления: 2015-04-25