КАТЕГОРИИ: Архитектура-(3434)Астрономия-(809)Биология-(7483)Биотехнологии-(1457)Военное дело-(14632)Высокие технологии-(1363)География-(913)Геология-(1438)Государство-(451)Демография-(1065)Дом-(47672)Журналистика и СМИ-(912)Изобретательство-(14524)Иностранные языки-(4268)Информатика-(17799)Искусство-(1338)История-(13644)Компьютеры-(11121)Косметика-(55)Кулинария-(373)Культура-(8427)Лингвистика-(374)Литература-(1642)Маркетинг-(23702)Математика-(16968)Машиностроение-(1700)Медицина-(12668)Менеджмент-(24684)Механика-(15423)Науковедение-(506)Образование-(11852)Охрана труда-(3308)Педагогика-(5571)Полиграфия-(1312)Политика-(7869)Право-(5454)Приборостроение-(1369)Программирование-(2801)Производство-(97182)Промышленность-(8706)Психология-(18388)Религия-(3217)Связь-(10668)Сельское хозяйство-(299)Социология-(6455)Спорт-(42831)Строительство-(4793)Торговля-(5050)Транспорт-(2929)Туризм-(1568)Физика-(3942)Философия-(17015)Финансы-(26596)Химия-(22929)Экология-(12095)Экономика-(9961)Электроника-(8441)Электротехника-(4623)Энергетика-(12629)Юриспруденция-(1492)Ядерная техника-(1748) |
Stavba stonku 1 страница
Typy stonku podle tvaru · válcovitý – žito, voděnka · hranatý - hluchavkovité · rýhovaný - přeslička · žebernatý - pryšcovité · křídlatý – kostival lékařský · žebrovitý - kaktusovité · dvouřízný – srha laločnatá Typy stonku podle orientace růstu stonku v prostoru · vzpřímený (sedmikráska) · vystoupavý (mateřídouška) · plazivý (mochna) · ovíjivý (chmel) · popínavý (hrách, fazole, břečťan) · poléhavý Prvotní (primární) § tvořen třemi systémy pletiv – krycí, základní a vodivá § stonek dorůstá na vzrostném vrcholu (vrcholový růst). Pokud stonek roste prodlužovacím růstem jednotlivých článků, hovoříme o růstu lineárním. U některých rostlin se uplatňuje interkalární růst § rozdíly ve vnitřní stavbě jsou především ve vzájemném uspořádání pletiv vodivých a základních. U nahosemenných a dvouděložných rostlin tvoří vodivá pletiva dutý válec, který rozděluje základní pletiva na vnější část = primární kůru a vnitřní část = dřeň (zde se mohou ukládat zásobní látky). Vodivá pletiva v tomto válci nejsou většinou souvislá, ale jsou rozdělena na pruhy (svazky cévní) a panely parenchymatických buněk (dřeňové paprsky). Ve stoncích kapraďorostů, rostlin jednoděložných i některých dvouděložných jsou často odlišná uspořádání, kdy často nelze primární kůru a dřeň vůbec odlišit. § zelený, krytý pokožkou (epidermis). Pokožka je tvořena většinou jednou vrstvou k sobě přiléhajících buněk. § pod pokožkou se diferencuje prvotní kůra = cortex (ochranná a zásobní funkce). Její obvodová vrstva často obsahuje mechanická pletiva (kolenchym, sklerenchym)Diferencuje se na tři vrstvy – 1. Hypodermis – sklerenchymatická nebo kolenchymatická pletiva umožňující pružnost a pevnost; 2. Mezodermis – parenchymatické buňky s intercelulárami; 3. Endodermis – vnitřní stavba nebo se na jejím místě vyvíjí škrobová pochva, souvislá vrstva pouze u rostlin cévnatých výtrusných
§ střední válec tvoří jednovrstevný pericykl = odděluje střední válec od primární kůry (zakládají se zde adventivní kořeny) a kolaterální cévní svazky. Protofloém se diferencuje na vnějším okraji a protoxylém na okraji vnitřním. U dvouděložných a nahosemenných zůstává mezi nimi zachována část původního prokambia – tzv. fascikulární kambium (umožňuje druhotné tloustnutí stonku). § Teorie korpusu a tuniky se týká primárních meristémů vzrostného vrcholu stonku. Jedná se o starší představu o diferenciaci primárních pletiv, která se ovšem nemusí rozcházet se současným pozorováním. Podle této teorie je tunika tvořena 1-4 vrstvami dělivých buněk, které se diferencují v pokožku. Korpus je pak vnitřní vrstva buněk, která dává vzniknout primárnímu válci. § střed stonku vyplňuje parenchymatická dřeň (živé či mrtvé buňky, vyplněné vzduchem), ze dřeně vybíhají dřeňové paprsky Sekundární stavba stonku (druhotné tloustnutí) § Druhotné tloustnutí souvisí s činností kambia. Kambium odděluje deuterofloém k obvodu a deuteroxylém do středu stonku = kambium tvoří souvislý kambiální válec (směrem ven produkuje druhotné lýko, dovnitř druhotné dřevo) § Kambium u bylin ukončuje svou činnost ve stejném vegetačním roce, kdy začala. U dřevin se činnost kambia každoročně obnovuje. Střední období vegetační aktivity a klidu se projevuje na transverzálním řezu – letokruhy o Rozlišujeme tři základní řezy dřevem. - příčný (také transverzální, čelní) - Řez vedený rovinou kolmou na podélnou osu kmene. - radiální (také poloměrový) - Řez vedený rovinou rovnoběžnou s podélnou osou kmene, která touto osou prochází. - Tangenciální -Řez vedený rovinou rovnoběžnou s podélnou osou kmene, která touto osou neprochází. Radiální a tangenciální řez jsou řezy podélné. Šikmý řez je vedený libovolnou rovinou, která neodpovídá žádnému základnímu řezu.
§ podmíněna druhotným tloustnutím, prvotní kůra je nahrazena druhotnou kůrou (periderm) · Pryskyřičné kanálky jsou tvořeny rozestoupenými doprovodnými parenchymatickými buňkami a uvnitř tenkou vrstvou buněk výstelkových, ze kterých se vylučuje pryskyřice. Pryskyřičné kanálky jsou vzájemně příčně i podélně propojeny a tvoří 0,1 – 0,9 % objemu dřeva. Například u dřeva osik zcela chybí. · Mléčnice je druh rostlinného vyměšovacího pletiva u některých rostlinných druhů, které slouží k hromadění a v případě poranění k ronění mléčné a lepkavé šťávy - latexu. Latex obsahuje hořké nebo jedovaté látky, díky čemuž slouží jako ochrana rostliny před býložravci. Další funkcí latexu, který se uvolňuje z poškozené rostliny je, že se sráží a uzavírá tak cévy.
Větvení stonku 1. Větvení vidličnaté (dichotomické, hemiblastické), při kterém je stonek rozdělen na dvě přibližně shodné části, takže žádná z nově vzniklých větví není dominantní. Tento typ větvení je poměrně vzácný, vyskytuje se u některých cévnatých výtrusných rostlin např. i vranečků (Selaginella) a některých kapradin. 2. Větvení postranní (boční, holoblastické, axilární), při kterém boční větve vznikají v určité vzdálenosti od vrcholu větve mateřské. Podle toho, která z větví dále roste jako dominantní se rozlišuje: o Větvení monopodiální (jednonoží), při kterém nově vzniklé větve svou délkou nepřerůstají hlavní stonek. o Větvení sympodiální (sounoží), při kterém původně hlavní stonek omezuje svůj růst a nově vzniklá větev pokračuje v růstu ve směru původního hlavního stonku a postupně jej přerůstá (réva vinná). U tohoto typu se dále rozlišuje: § Monocházium, při kterém vzniká jedna dceřiná větev přerůstající hlavní stonek. Tento typ větvení bývá obtížně odlišitelný od větvení monopodiálního. § Dicházium, při němž vznikají dvě dceřiné větve přerůstající hlavní stonek. Jestliže v tomto případě hlavní stonek zaniká nebo je přeměněn (např. v trn) dochází k tzv. pseudichotomii, která připomíná vidličnaté větvení. § Pleocházium, při němž vznikají tři nebo více dceřiných větví přerůstajících hlavní stonek. Metamorfózy (přeměny stonku) · oddenky - zásobní funkce (v zemi vodorovně uložené článkované podzemní stonky se šupinatými listy - sasanka
· hlízy: oddenkové (brambor), stonkové (kedluben) · rozmnožovací funkce: oddenky, hlízy, výběžky - šlahouny (jahodník) · přichycovací funkce: stonkové úponky (vinná réva) · ochranná funkce: stonkové trny - kolce (trnka, hloh) vznikají přeměnou brachyblastů Hospodářský význam stonku · potrava pro člověka i hospodářská zvířata · dřevní hmota: stavební průmysl, výroba papíru, nábytkářství · cukrová třtina: pro získání třtinového cukru · výroba koření: skořice 9. c: Tykvovité (Cucurbitaceae) · především tropy a subtropy · některé rostliny patří k nejstarším kulturním rostlinám · popínavé až plazivé, bez mléčnic · štětinaté byliny s bikolaterálními cévními svazky · ČR – žádný původní druh – mnohé se pěstují · květy: jednopohlavné, jedno/dvoudomé, pětičetné · plod: hodně velká bobule · střídavé rozestavení listů mají bezpalistnaté, celistvé nebo dlanitě dělené v laloky Bryonia (posed) - jedovatá liána s řepovitě ztlustlým kořenem, rostoucí v křovinách, u plotů, ohrad a při okrajích zahrad B. Alba (posed bílý) - černé bobule, B. dioca (posed dvoudomý) - červené bobule Citrullus lanatus (lubenice obecná, vodní meloun) - velké bobule se zeleným oplodím a červenou dužinou, černá semena, pochází z trop. Afriky, u nás lze pěstovat jen v nejteplejších krajích Cucumis (okurka, meloun) - zahrnuje jednoleté, jednodomé, poléhavé nebo popínavé byliny s 5-7 uhelníkovitými listy C. sativus (okurka) - pochází z jihovýchodní Asie, pěstuje se pro soje podlouhlé plody Cucumis mělo (meloun cukrový) - z tropické Afriky, cukrové nebo ananasové melouny - plody, bělavá, žlutá, nezelenalá dužina Cucurbita pepo (tykev obecná, dýně) - ze severní Ameriky 10. a: Řasovky (Oomycety) · heterotrofní, nižší rostliny, často řazené mezi houby · během vývoje ztratily plastidy · přizpůsobivé variabilní organismy · buněčná stěna obsahuje celulózu · zoospory se dvěma bičíky = z řas · mají dobře vyvinuté a rozvětvené trubicovité podhoubí · vodní i suchozemské · saprofytické i parazitické druhy · rozmnožování: pohlavní (gamatangie – oogamie) i nepohlavní · plíseň bramborová, vřetenatka révová (těžké škody na vinicích)
10. b: Pletiva pravá, klasifikace ü · Rostlinná pletiva je možno třídit podle různých kritérií o Jednoduchá (tvořena jedním typem buněk, parenchym, sklerenchym a kolenchym – liší se od sebe charakterem buněčných stěn) a složená o Dělivá = meristematická a trvalá - krycí, provětrávací, absorbční, vyměšovací, vodivá, mechanická, asimilační (zda si zachovávají svou dělivou schopnost) - Absorpční - nasávání roztoků látek z okolního prostředí + v semeni absorpce živin ze zásobních pletiv do embrya. Hlavní pletivo pro příjem vody – rhizodermis s kořenovými vlásky. Kořenový vlásek je vstřebávací (absorpční) trichom, orgán rostliny, kořene, který se podílí na získávání vody a minerálních živin z půdy. Kořenový vlásek je jednobuněčná, tenkostěnná (pro snadný příjem živin) vychlípenina pokožky kořene (rhizodermis). Kořenovým vlášením není pokryt celý povrch všech kořenů rostliny. Nachází se v nejmladší části kořene, nedaleko za kořenovou špičkou. Kořenový vlásek z půdní vlhkosti získává osmoticky vodu. Pokožka kořene musí být dobře propustná pro vodu, v níž jsou rozpuštěné živiny. Kořenové vlásky zvětšují absorpční povrch kořene 10-15krát. U některých rostlin se vzdušnými kořeny se tvoří velamen. Někteří paraziti mají modifikované kořeny, tzv. haustoria, kterými nasávají roztoky hostitele. Absorpční pletivo na štítku obilky o Pravá (vznikají dělením buněk za vzniku buněk dceřiných, které zůstávají trvale spojeny) a nepravá (vznikají druhotně seskupením a pozdějším srůstem volných buněk, vyskytují se u některých řas a hub, jejichž vlákna (hyfy) se splétají a vytváří tzv. plektenchym) o Parenchymatická, kolenchymatická a sklerenchymatická (podle ztloustnutí buněčné stěny) o Pokožková, vodivá a základní (podle topografie pletiv) o Dělivá, krycí, provětrávací, nasávací a vyměšovací, vodivá, mechanická, asimilační a zásobní (podle funkce) - Asimilační – syntéza pomocí chlorofylového aparátu z CO2 a H2O za účasti světla sacharidy. Parenchymatická pletiva s velkým obsahem chloroplastů, uprostřed velká vakuola, cytoplazma po obvodu a chloroplasty v ní. Fotosyntéza u vyšších rostlin probíhá zpravidla v listech, v nichž je dostatečný přístup světla zabezpečen umístěním asimilačního pletiva těsně pod pokožkou listu (palisádový parenchym). Asimilační funkci mají také mladé stonky, nezralé plody apod. - Zásobní - Zásobní pletiva slouží rostlinám k ukládání zásobních látek, především cukrů, tuků a bílkovin. Převážně jsou tvořena parenchymem a sklerenchymem, v jejichž buňkách se tyto zásobní látky, včetně vody, hromadí (např vodní pletiva kaktusů). · Pravá (vznikají dělením buněk za vzniku buněk dceřiných, které zůstávají trvale spojeny) a nepravá (vznikají druhotně seskupením a pozdějším srůstem volných buněk, vyskytují se u některých řas a hub, jejichž vlákna (hyfy) se splétají a vytváří tzv. plektenchym) · vznikají dělením buněk na buňky dceřiné, které zůstávají spojené – tvoří těla vyšších rostlin · ve ztenčeninách mezi buňkami prochází plasmodesmy, které zajišťují komunikaci a výměnu látek mezi buňkami · Pletivo = soubor buněk, které jsou přizpůsobené stejné funkci, mají stejný tvar a stavbu Pravá pletiva dělíme podle několika kritérií: a) Podle schopnosti dělit se na: - dělivá pletiva = meristémy, ty však mohou svou schopnost dělit se ztratit - nedělivá pletiva b) Podle tloustnutí buněčných stěn a tvaru buněk na: - parenchym – tvořen tenkostěnnými buňkami přibližně stejně dlouhými jako širokými (ale tvar může být různý). Buňky zůstávají živé a buněčné stěny netloustnou (př. cibule). - aerenchym: typ parenchymu s velkými mezibuněčnými prostory vyplněnými vzduchem, které zaujímají větší objem než buňky, vyskytuje se u vodních rostlin - kolenchym – buněčné stěny druhotně tloustnou, ale obsah buněk zůstává živý, i když je částečně potlačen. Slouží ke zpevnění na obvodech stonků a řapíků listů. - sklerenchym – buňky nemají živý obsah a druhotně tloustnou (př. pecka, skořápka ořechu). Má velice pevnou ztloustlou buněčnou stěnu. Nachází se v některých dlouhých pevných vláknech.
10. c: Liliotvaré (Liliates) · jednodomé rostliny s množstvím čeledí · byliny nebo sukulenty, někdy se stonkem zdřevnatělým nebo popínavým, často vytrvávající oddenky, cibulemi nebo hlízami · mírné a subtropické, vzácně tropické oblasti · květy: nápadné, trojčetné s nerozlišeným okvětím, oboupohlavné, 3četné, často v květenstvích · listy: celistvé, celokrajné, podlouhlé s nezřetelným řapíkem a souběžnou žilnatinou · plod: tobolka nebo bobule, vzácně měchýřek · někdy okvětí srůstá, vzácně květy 2 nebo 4četné · čeleď: Ameryllidaceae - amarylkovité o vytrvalé pozemní byliny, cibule, vzácně oddenky, jednodomé o listy: přízemní, úzké, čárkovité o květy: oboupohlavné ve vrcholících okolících nebo hlávkách, podepřené blanitým listem, vyrůstají jednotlivě nebo v květenstvích o tropy a subtropy o plod: tobolka nebo bobule Leucojum vernum (bledule jarní) - kulovité okvětí, druh vlhkých horských lesů a podhůří L. aestivum (bledule letní) - několik malých bílých květů na stvolu, ohrožená rostlina, vzácně na již. Moravě Narcissus (narcis) - má cibuli, přízemní čárkové listy a stvol s 1 nebo několika květy s toulce, v květu pakorunka v podobě límečku nebo trubky N. poeticus (narcis bílý) - pro okrasu, původ v již. E · čeleď: Asparagaceae - chřestovité o vytrvalé pozemní byliny, keře, liány; s oddenky o rozvětvená lodyha nesoucí malé blanité až šupinaté listy -> v úžlabí vyrůstají ve svazečcích četná fylokladia o květy: jednotlivé, nebo v květenstvích ve vrcholících, hroznech nebo okolících o plod: bobule o rod: Asparagus (chřest) - cca 300 druhů ve Starém světě A. officinalis (chřest lékařský) - dvoudomá rostlina s čárkovitými fylokladiem, bělavé až žlutohnědé květy, červené bobule - travnaté a výslunné stráně, světlé křoviny, občas se pěstuje (zelenina) · čeleď: Liliaceae - liliovité o byliny; s oddenkem, cibulí nebo hlízou o jednodomé s oboupohlavnými květy o květy: pravidelné, 6 okvětních lístků ve 2 přeslenech, vzácne okvětí rozlišeno na kalich a korunu, okvětní lístky volní v různých barvách o květenství: v hroznech, latách, okolících o listy: jednoduché, okrouhlé až čárkovité, obloukovitá nebo souběžná žilnatina o plod: tobolka, bobule o hl. mírný pás severní polokoule Gagea lutea (křivatec žlutý) - lužní lesy, teplé háje, louky u větších toků Tulipa sylvestris (tulipán planý) - jižní E Fritillaria meleagris (řebčík kostkovaný) - původ v jihových. E, hnědě a fialově šachovité okvětí Lilium mahagon (lilie zlatohlavá) - lesní louky, křovinaté stráně v pohůří
· čeleď: Iridaceae - kosatcovité o vytrvalé byliny s oddenky, hlízami nebo cibulemi o stonek přímý a nevětvený, někdy zkrácený o listy v přízemní růžici nebo ve střídavém rozestavění, často dvouřadé o po celé zeměkouli, nejvíce Afrika Crocus (šafrán) -má hlízu C. savitus (šafrán setý) - původ Přední Asie, dřívě pěstovaný pro koření (vytrhané sušené blizny), jeho užívání skoro vymizelo Iris (kosatec) -hlízovitý oddenek, dvouřadé listy, jezdivé, mečovité I. pseudacorus (kosatec žlutý) -se žlutými květy hojný na březích vod, v příkopech a rákosinách I. germanica (kosatec německý) - pochází z Mediteránu, vyšlechtěno mnoho okrasných kultivarů
Дата добавления: 2015-04-25; Просмотров: 421; Нарушение авторских прав?; Мы поможем в написании вашей работы! Нам важно ваше мнение! Был ли полезен опубликованный материал? Да | Нет |