Plodnice

Plodnice může mít velice proměnlivý tvar a bývá také sestavena z jednoho až tří typů houbových vláken. Patří k nim za prvé tzv. generativní hyfy (tenkostěnné, přehrádkované, větvené), za druhé skeletové hyfy (tlustostěnné, nevětvené, bez přihrádek) a konečně i vazbové hyfy (tlustostěnné, větvené, bez přehrádek). Mnohdy mají plodnice kolem sebe obaly, buď tzv. plachetku (obaluje vlastně celou plodnici), nebo závoj (obaluje jen klobouk).

Pohlavní rozmnožování

Charakteristickým znakem stopkovýtrusných hub je tvorba bazidií jako náhrad pohlavních orgánů. Pohlavní rozmnožování však v těchto bazidiích neprobíhá, uskutečňuje se často ještě několik let před vznikem plodnice, a to v procesu tzv. somatogamické kopulace. V praxi to znamená, že z bazidií jsou uvolněny bazidiospory, z nich vyklíčí několik pohlavních typů primárních mycelií. Tyto mycelia mohou splynout (konjugovat) dohromady do jedné buňky a smísit tak následně svou genetickou informaci. Obvykle však platí, že spolu mohou splývat (tzn. jsou vzájemně kompatibilní) vždy jen dva odlišné pohlavní typy.Pokud se setkají dvě vlákna, která nejsou kompatibilní, buď nedojde správně k výměně jader, nebo dokonce vlákna vůbec nesplynou a vytvoří se mezi nimi „hráz“ (baráž) viditelná pouhým okem. Z tohoto klasického schématu somatogamního pohlavního rozmnožování existují však i poměrně radikální výjimky.

Nepohlavní rozmnožování

Nejjednodušším způsobem nepohlavního rozmnožování zůstává samozřejmě fragmentace stélky. Mohou však vznikat i různé druhy nepohlavních výtrusů čili konidie. U primitivnějších skupin se například poměrně často objevují blastospory a artrospory.

Vznik:

z výtrusů vyrůstají hyfy prvotního podhoubí (jednojaderné buňky), poté obě vlákna splynou a vzniká druhotné (sekundární) podhoubí (buňky obsahují dvě haploidní jádra)

v příznivých podmínkách tvoří druhotné podhoubí plodnice (rozmanité – třeň a klobouk, vyrůstají z mycélia), ke splynutí obou jader dochází až v bazidiích (poté 4 haploidní bazidiospory)

plodnice netvoří rzi a sněti

- rzi – článkované mycelium + haustorie, rzi travní, obilné

- sněti – prašné – semeník – prašné výstrusy, sněť pšeničná

- mazlavé – obsah obilek se mění na páchnoucí mazlavou hmotu, sněť pšeničná

zástupci: (můžeme je dělit podle uspořádání výtrusorodé vrstvy) Muchomůrka červená, Muchomůrka zelená, Muchomůrka tigrovaná, Muchomůrka masák (jedlá), Pečárka ovčí (žampion), Čirůvka májovka, Závojenka olovová, Bedla vysoká, Holubinka namodralá, Holubinka nazelenalá, Holubinka vrhavka, Ryzec syrovinka, Václavka smrková, Lysohlávka kopinatá, Choroš (dřevokaz)

Дата добавления: 2015-04-25